pryčka
čeština
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [prɪt͡ʃka]
dělení
[editovat]- pryč-ka
podstatné jméno
[editovat]- rod ženský
skloňování
[editovat]| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | pryčka | pryčky |
| genitiv | pryčky | pryček |
| dativ | pryčce | pryčkám |
| akuzativ | pryčku | pryčky |
| vokativ | pryčko | pryčky |
| lokál | pryčce | pryčkách |
| instrumentál | pryčkou | pryčkami |
význam
[editovat]- (zastarale, v obecném jazyce) bryčka
- I jel jsem zvolna na pryčce tam panské, přímluvné v kapse psaní velikanské, z nankýnu maje krásné pantalony, s knoflíky zářivými siný frak a kolem čela rusý, libovonný kadeří pálených se vlnil mrak.[1]
poznámky
[editovat]- ↑ Svatopluk Čech: Ve stínu lípy