pučet

čeština

výslovnost

• IPA: [pʊt͡ʃɛt]

dělení

• pu-čet

sloveso

• nedokonavé

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
přítomný čas	pučím	pučíš	pučí	pučíme	pučíte	pučí

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	puč	pučme	pučte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	pučel	pučela	pučelo	pučeli	pučely	pučela

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
přítomný	puče	pučíc	pučíce

význam

1. rašit, rozkvétat
   • A již začaly pučet první lístky.

překlady

1. • angličtina: sprout
   • němčina: sprießen

související

• pučení
• pučící
• pučívat
• propučet
• rozpučet se
• vypučet
• vzpučet