pupík

čeština

výslovnost

• IPA: [pʊpiːk]

dělení

• pu-pík

podstatné jméno

• rod mužský neživotný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	pupík	pupíky
genitiv	pupíku	pupíků
dativ	pupíku	pupíkům
akuzativ	pupík	pupíky
vokativ	pupíku	pupíky
lokál	pupíku	pupících
instrumentál	pupíkem	pupíky

význam

1. jizva po pupeční šňůře
   • A zjistil následující: tendenci hromadit žmolky mají hlavně pupíky chlupatých mužů ve středním věku. Odtud byl už jen krůček k odvážné hypotéze: smotek, který někteří lidé nacházejí večer ve svém pupíku, vzniká tak, že okolní chlupy stahují do jamky drobná vlákna z oblečení.
2. něco připomínající pupík
   • Nejmladšího rázu jsou dobře vypálené, baňaté hrnce s nízkým krkem a široké mísy s ornamentem důlkovým, záseky a pupíky..

synonyma

1. pupek
2. pupek

související

• pupíček
• pupeční