Přeskočit na obsah

rira bien qui rira le dernier

Z Wikislovníku

francouzština

[editovat]

výslovnost

[editovat]
  • IPA: [ʁi.ʁa bjɛ̃ ki ʁi.ʁa lə dɛʁ.nje]

přísloví

[editovat]

Rira bien qui rira le dernier

význam

[editovat]
  1. kdo se směje naposled, ten se směje nejlíp
    • Ces deux crapules, les jumeaux, étaient hors d’eux et s’acharnaient contre moi parce qu’ils ne pouvaient rien faire à Ismael et à Armida, qui se donnaient du bon temps là-bas en Europe. Ils se trompaient. Ils ne me feraient pas céder. Rirait bien qui rirait le dernier dans cette guéguerre qu'ils m’avaient déclarée. – Ti dva grázlové, dvojčata, byli bez sebe a pouštěli se do něj, poněvadž nemohli nic udělat Ismaelovi a Armidě, kteří si užívali někde v Evropě. Byli ale na omylu. Nedonutí ho k ústupu. Kdo se směje naposled, ten se směje nejlíp - i v této malicherné válce, kterou mu vyhlásili.[1]
    • À l'âge où les garçons couchent n’importe comment avec la première morveuse disponible, moi, je me prépare pour de grandes choses. Rira bien qui rira le dernier. – Ve věku, kdy se kluci vyspí s kdekterou usmrkanou pyzdou, se já chystám na něco velkolepého. Kdo se směje naposled, ten se směje nejlíp.[2]

poznámky

[editovat]
  • NEUMANN, Josef; HOŘEJŠÍ, Václav. Velký francouzsko-český slovník. 2. vyd. Svazek III. Praha : Academia, 1992. ISBN 80-200-0233-2. S. 345.
  1. Mario Vargas Llosa: Le héros discret, Gallimard 2013, překlad Albert Bensoussan a Anne-Marie Casès, str.293
  2. Amélie Nothomb: Tuer le père, naklad. Albin Michel, 2011, str. 64