rituelní

čeština

výslovnost

• IPA: [rɪtʊɛːlɲiː]

etymologie

Ze slova ritual.

dělení

• ri-tuel-ní

varianty

• (neutrálně) rituální

přídavné jméno

• měkké

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	rituelní	rituelní	rituelní	rituelní	rituelní	rituelní	rituelní	rituelní
genitiv	rituelního	rituelního	rituelní	rituelního	rituelních	rituelních	rituelních	rituelních
dativ	rituelnímu	rituelnímu	rituelní	rituelnímu	rituelním	rituelním	rituelním	rituelním
akuzativ	rituelního	rituelní	rituelní	rituelní	rituelní	rituelní	rituelní	rituelní
vokativ	rituelní	rituelní	rituelní	rituelní	rituelní	rituelní	rituelní	rituelní
lokál	rituelním	rituelním	rituelní	rituelním	rituelních	rituelních	rituelních	rituelních
instrumentál	rituelním	rituelním	rituelní	rituelním	rituelními	rituelními	rituelními	rituelními

význam

1. (zastarale) související s rituálem
   • Již dříve jsem měl rád tyto nekonečné rozpravy starověkých rabínů mezipotamských o rozličných tématech rituelních a právních, jejich legendy, mravní ponaučení, přísloví, paradoxy, jež tvoří talmud.

překlady

1. • francouzština: rituel
   • němčina: rituell
   • polština: rytualny

související

• rituál
• rituálně
• rituálnost