rozkvitnúť

slovenština

výslovnost

• IPA: [rɔskvɪtnuːc]

sloveso

• dokonavé

časování

Oznamovací způsob

Osoba	Číslo jednotné			Číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
Budoucí čas	rozkvitnem	rozkvitneš	rozkvitne	rozkvitneme	rozkvitnete	rozkvitnú

Rozkazovací způsob

Osoba	Číslo jednotné	Číslo množné
	2.	1.	2.
	rozkvitni	rozkvitnime	rozkvitnite

Příčestí

Rod	Číslo jednotné			Číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	společný
Činné	rozkvitol	rozkvitla	rozkvitlo	rozkvitli

Přechodník

Přítomný
rozkvitnúc

význam

1. rozkvést

související

• kvitnúť
• rozkvitnutý