rozmlouvajíce

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština

[editovat]

výslovnost

[editovat]
  • IPA: [rɔzmlɔʊ̯vajiːt͡sɛ]

dělení

[editovat]
  • roz-mlou-va-jí-ce

sloveso

[editovat]

význam

[editovat]
  1. přechodník přítomný množného čísla všech rodů slovesa rozmlouvat
    • (…) když ale oba polem jeli, spolu rozmlouvajíce, tu vyskočivše náhle tři oděnci z družiny Soběslavovy na Vacka, probodli ho zzadu.[1]

související

[editovat]

poznámky

[editovat]
  1. PALACKÝ, František. Dějiny národu českého. Svazek I. Praha : Odeon, 1968. Kapitola Půtky o trůn mezi syny a synovci Vratislavovými, s. 247–279.