Přeskočit na obsah

rtové

Z Wikislovníku

čeština

[editovat]

výslovnost

[editovat]
  • IPA: [rtɔvɛː]

dělení

[editovat]
  • rto-vé

podstatné jméno

[editovat]
  • rod mužský životný

význam

[editovat]
  1. (básnicky, knižně) nominativ plurálu substantiva ret[1]
    • Zde dívčiny jest mrtvola, zavřena očka do pola, posledně k němu hledí: „s Bohem!“ dí rtové bledí.[2]
    • Ze dveří rychle vyšel kat Wohlschläger a za ním oba pomocníci vedli svázaného delinkventa. Tento byl oděn šedým trestnickým šatem; tvář jeho byla zsinalá, hlava se jaksi bezvládně klonila sem tam a rtové pronášeli jakási nesouvislá slova. Byl to pohled neméně děsivý a nezapomenutelný.[3]
    • A když řev bouře mlčel na chvíli, tu slyšel jsem, jak rtové družky mojí za odpuštění k bohu kvílili, jak vzlykali, než smrt ji ve hrob sklátí, že v náruč nepojme ji otec, máti.[4]
  2. (básnicky, knižně) vokativ plurálu substantiva ret[1]

synonyma

[editovat]
  1. rety, (částečně) pyskové, (neutrálně) rty

poznámky

[editovat]
  1. 1 2 Substantivum ret je neživotné, ale tvar rtové, podobně jako jiné podobné básnické a knižní tvary neživotných substantiv (např. dnové), je životný.
  2. Otakar Červinka: Prapor
  3. neznámý autor: Poprava traviče vlastních dětí v Chrudimi, Chrudim/Praha, Národní politika, 26. února 1899
  4. Svatopluk ČECH: Ve stínu lípy

externí odkazy

[editovat]