rtové

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština

[editovat]

výslovnost

[editovat]
  • IPA: [rtɔvɛː]

dělení

[editovat]
  • rto-vé

podstatné jméno

[editovat]
  • rod mužský životný

význam

[editovat]
  1. (básnicky, knižně) nominativ plurálu substantiva ret[1]
    • Zde dívčiny jest mrtvola, zavřena očka do pola, posledně k němu hledí: „s Bohem!“ dí rtové bledí.[2]
    • Rtové kmetovi stáhli se trpkým úsměvem a v oku jeho zaleskla se slza.[3]
    • A když řev bouře mlčel na chvíli, tu slyšel jsem, jak rtové družky mojí za odpuštění k bohu kvílili, jak vzlykali, než smrt ji ve hrob sklátí, že v náruč nepojme ji otec, máti.[4]
  2. (básnicky, knižně) vokativ plurálu substantiva ret[1]

synonyma

[editovat]
  1. rety, (částečně) pyskové, (neutrálně) rty

poznámky

[editovat]
  1. 1,0 1,1 Substantivum ret je neživotné, ale tvar rtové, podobně jako jiné podobné básnické a knižní tvary neživotných substantiv (např. dnové), je životný.
  2. Otakar Červinka: Prapor
  3. Alfons Bohumil Šťastný: Z pohádkového kraje, pohádka Oběť
  4. Svatopluk ČECH: Ve stínu lípy

externí odkazy

[editovat]