rudoarmějec
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
čeština
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [rʊdɔarmɲɛjɛt͡s]
dělení
[editovat]- ru-do-ar-mě-jec
etymologie
[editovat]Počeštěním ruského красноармеец,[1] které vzniklo ze slovního spojení Красная армия – Rudá armáda. Naše řeč 1963[2] hodnotí variantu rudoarmějec (v současných médiích se vyskytující prakticky výhradně) oproti rudoarmejec jako chybnou, novější SSČ[3] naopak uvádí pouze tuto.
varianty
[editovat]podstatné jméno
[editovat]- rod mužský životný
skloňování
[editovat]| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | rudoarmějec | rudoarmějci |
| genitiv | rudoarmějce | rudoarmějců |
| dativ | rudoarmějci | rudoarmějcům |
| akuzativ | rudoarmějce | rudoarmějce |
| vokativ | rudoarmějče | rudoarmějci |
| lokál | rudoarmějci | rudoarmějcích |
| instrumentál | rudoarmějcem | rudoarmějci |
význam
[editovat]překlady
[editovat]- voják Rudé armády
- angličtina: Red Army man
- francouzština: rouge-armiste m
- němčina: Rotarmist m
- polština: czerwonoarmista m
- ruština: красноармеец m
- slovenština: červenoarmejec m
synonyma
[editovat]související
[editovat]poznámky
[editovat]- ↑ TRÁVNÍČEK, František. Příspěvěk k mluvě naši sibiřské armády. Naše řeč, 1920, roč. 4, čís. 6–7. Dostupné online. ISSN 0027-8203.
- ↑ HRUŠKOVÁ, Zd.. Jazyk časopisů a novin. Naše řeč, 1963, roč. 46, čís. 4. Dostupné online. ISSN 0027-8203.
- ↑ MEJSTŘÍK, Vladimír, a kol. Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost : s Dodatkem Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. 4. vyd. Praha : Academia, 2005. 647 s. ISBN 978-80-200-1347-7. Heslo „rudo~“, s. 368.
- ↑ 4,0 4,1 4,2 Slovník spisovného jazyka českého. Ústav pro jazyk český, 1960–1971, [cit. 2013-05-28]. Heslo rudoarmejec.