rudoarmějec

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [rʊdɔarmɲɛjɛt͡s]

dělení[editovat]

  • ru-do-ar-mě-jec

etymologie[editovat]

Počeštěním ruského красноармеец,[1] které vzniklo ze slovního spojení Красная армия – Rudá armáda. Naše řeč 1963[2] hodnotí variantu rudoarmějec (v současných médiích se vyskytující prakticky výhradně) oproti rudoarmejec jako chybnou, novější SSČ[3] naopak uvádí pouze tuto.

varianty[editovat]

podstatné jméno[editovat]

  • rod mužský životný

skloňování[editovat]

Substantivum singulár plurál
nominativ rudoarmějec rudoarmějci
genitiv rudoarmějce rudoarmějců
dativ rudoarmějci rudoarmějcům
akuzativ rudoarmějce rudoarmějce
vokativ rudoarmějče rudoarmějci
lokál rudoarmějci rudoarmějcích
instrumentál rudoarmějcem rudoarmějci

význam[editovat]

  1. voják někdejší Rudé armády SSSR[4]

překlady[editovat]

  1. voják Rudé armády

synonyma[editovat]

  1. rudoarmejec, krasnoarmejec[4]

související[editovat]

poznámky[editovat]

  1. TRÁVNÍČEK, František. Příspěvěk k mluvě naši sibiřské armády. Naše řeč, 1920, roč. 4, čís. 6–7. Dostupné online. ISSN 0027-8203.
  2. HRUŠKOVÁ, Zd.. Jazyk časopisů a novin. Naše řeč, 1963, roč. 46, čís. 4. Dostupné online. ISSN 0027-8203.
  3. MEJSTŘÍK, Vladimír, a kol. Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost : s Dodatkem Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. 4. vyd. Praha : Academia, 2005. 647 s. ISBN 978-80-200-1347-7. Heslo „rudo~“, s. 368.
  4. 4,0 4,1 4,2 Slovník spisovného jazyka českého [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, [cit. 2013-05-28]. Heslo rudoarmejec.