rybářka

čeština

výslovnost

• IPA: [rɪbaːr̝̊ka]

dělení

• ry-bář-ka

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	rybářka	rybářky
genitiv	rybářky	rybářek
dativ	rybářce	rybářkám
akuzativ	rybářku	rybářky
vokativ	rybářko	rybářky
lokál	rybářce	rybářkách
instrumentál	rybářkou	rybářkami

význam

1. žena zabývající se lovením ryb
   • I Vyšehrad má svou mladou zeleň na stráni k Vltavě a na druhém břehu „řadu topolů“ — s jejichž korun skákal vodník milencům do náruče, babkám rybářkám do nůší a plavcům na vory.
2. žena rybáře

překlady

1. žena lovící ryby

   • němčina: Fischerin ž
2. —

související

• rybářčin