rytina
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
čeština[editovat]
výslovnost[editovat]
- IPA: [rɪcɪna]
dělení[editovat]
- ry-ti-na
etymologie[editovat]
Pomocí přípony -ina vyjadřující výsledek děje, v tomto případě rytí, tedy od slovesa rýt.[1]
podstatné jméno[editovat]
- rod ženský
skloňování[editovat]
| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | rytina | rytiny |
| genitiv | rytiny | rytin |
| dativ | rytině | rytinám |
| akuzativ | rytinu | rytiny |
| vokativ | rytino | rytiny |
| lokál | rytině | rytinách |
| instrumentál | rytinou | rytinami |
význam[editovat]
- (ve výtvarnictví) grafický výtvor vzniklý rytím
- Jeho rytiny, představující většinou bitevní scény, jsou velmi váženy.[2]
- (ve výtvarnictví) grafická technika
- (v zahradnictví) vyrytá půda
související[editovat]
poznámky[editovat]
- Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2023-02-06]. Heslo rytina.
- ↑ ŠMILAUER, Vladimír. Substantiva tvořená příponou -ina. Naše řeč, 1938, roč. 22, čís. 8. Dostupné online. ISSN 0027-8203.
- ↑ Abbiati. In Ottův slovník naučný, 1. díl. Praha : [s. n.], 1888. Dostupné online.
externí odkazy[editovat]
Článek rytina ve Wikipedii