rytina
čeština
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [rɪcɪna]
dělení
[editovat]- ry-ti-na
etymologie
[editovat]Pomocí přípony -ina vyjadřující výsledek děje, v tomto případě rytí, tedy od slovesa rýt.[1]
podstatné jméno
[editovat]- rod ženský
skloňování
[editovat]| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | rytina | rytiny |
| genitiv | rytiny | rytin |
| dativ | rytině | rytinám |
| akuzativ | rytinu | rytiny |
| vokativ | rytino | rytiny |
| lokál | rytině | rytinách |
| instrumentál | rytinou | rytinami |
význam
[editovat]- (ve výtvarnictví) grafický výtvor vzniklý rytím
- Jeho rytiny, představující většinou bitevní scény, jsou velmi váženy.[2]
- (ve výtvarnictví) grafická technika
- (v zahradnictví) vyrytá půda
související
[editovat]poznámky
[editovat]- Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2023-02-06]. Heslo rytina.
- ↑ ŠMILAUER, Vladimír. Substantiva tvořená příponou -ina. Naše řeč, 1938, roč. 22, čís. 8. Dostupné online. ISSN 0027-8203.
- ↑ Abbiati. In Ottův slovník naučný, 1. díl. Praha : [s. n.], 1888. Dostupné online.
externí odkazy
[editovat]
Článek rytina ve Wikipedii