samopalníkův

čeština

výslovnost

• IPA: [samɔpalɲiːkuːf]

dělení

• sa-mo-pal-ní-kův

etymologie

Odvozeno od podstatného jména samopalník příponou -ův.

přídavné jméno

• přivlastňovací

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	samopalníkův	samopalníkův	samopalníkova	samopalníkovo	samopalníkovi	samopalníkovy	samopalníkovy	samopalníkova
genitiv	samopalníkova	samopalníkova	samopalníkovy	samopalníkova	samopalníkových	samopalníkových	samopalníkových	samopalníkových
dativ	samopalníkovu	samopalníkovu	samopalníkově	samopalníkovu	samopalníkovým	samopalníkovým	samopalníkovým	samopalníkovým
akuzativ	samopalníkova	samopalníkův	samopalníkovu	samopalníkovo	samopalníkovy	samopalníkovy	samopalníkovy	samopalníkova
vokativ	samopalníkův	samopalníkův	samopalníkova	samopalníkovo	samopalníkovi	samopalníkovy	samopalníkovy	samopalníkova
lokál	samopalníkově / samopalníkovu	samopalníkově / samopalníkovu	samopalníkově	samopalníkově / samopalníkovu	samopalníkových	samopalníkových	samopalníkových	samopalníkových
instrumentál	samopalníkovým	samopalníkovým	samopalníkovou	samopalníkovým	samopalníkovými	samopalníkovými	samopalníkovými	samopalníkovými

význam

1. náležící samopalníkovi