sedisvakance

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [sɛdɪsvakant͡sɛ]

dělení[editovat]

  • se-dis-va-kan ce

etymologie[editovat]

Slovo je složeninou dvou latinských slov - sedes (sedadlo, sídlo) a vacuus (prázdný, volný).

podstatné jméno[editovat]

  • rod ženský

skloňování[editovat]

Substantivum singulár plurál
nominativ sedisvakance sedisvakance
genitiv sedisvakance sedisvakancí
dativ sedisvakanci sedisvakancím
akuzativ sedisvakanci sedisvakance
vokativ sedisvakance sedisvakance
lokál sedisvakanci sedisvakancích
instrumentál sedisvakancí sedisvakancemi

význam[editovat]

  1. (v kanonickém právu) období, kdy je církevní úřad uprázdněný
    • Právo a povinnost synodu svolati má biskup a za doby sedisvakance, po uplynutí roku od poslední synody, kapitolní vikář.[1]

překlady[editovat]

poznámky[editovat]

  1. TUMPACH, Josef. Koncil. In Ottův slovník naučný. Praha : J. Otto, 1899. Dostupné: <s:Ottův slovník naučný/Koncil>. Díl 14, s. 669-671.

externí odkazy[editovat]