Souvisí se starolitevským slovesem skolė́ti - být povinován/zavázán/dlužen (či dokonce být vinen - kal̃tas); dále skìlti - upadnout do zadluženosti. To souvisí s praindoevropským *(s)kh₁el-. Viz též schuldig, skelù.
Substantivum (i) |
singulár |
plurál |
neurč. |
urč. |
neurč. |
urč. |
nominativ |
skola |
skolan |
skolor |
skolorna |
genitiv |
skolas |
skolans |
skolors |
skolornas |
(i) |
aktivum |
pasivum |
infinitiv |
skola |
— |
přítomnost |
ska, skall |
— |
préteritum |
skulle |
— |
supinum |
skolat |
— |
rozkazovací zp. |
— |
— |
příčestí
Číslo |
singulár |
plurál/ urč. tvar |
Rod |
společný |
střední |
přítomné |
— |
trpné |
— |
— |
— |
- mít (povinnost), muset
- Du skulle komma i tid. – Měl bys přijít včas.
- pomocné sloveso budoucího času (ska/skall) + infinitiv)
- han ska komma – on přijde
- pomocné sloveso podmiňovacího způsobu (skulle) + infinitiv)
- han skulle komma – přišel by
(i) |
aktivum |
pasivum |
infinitiv |
skola |
skolas |
přítomnost |
skolar |
skolas |
préteritum |
skolade |
skolades |
supinum |
skolat |
skolats |
rozkazovací zp. |
skola |
skolas |
příčestí
Číslo |
singulár |
plurál/ urč. tvar |
Rod |
společný |
střední |
přítomné |
skolande |
trpné |
skolad |
skolat |
skolade |