Přeskočit na obsah

smertės

Z Wikislovníku

žemaitština

[editovat]

dělení

[editovat]
  • smer-tės

etymologie

[editovat]

Z běloruského смерць, to z předslovanského *sъmьrtь.

podstatné jméno

[editovat]

skloňování

[editovat]
Substantivum singulár duál plurál
nominativ smertės smertė smertis
genitiv smertėis smertiū smertiū
dativ smertē smertėm smertėms
akuzativ smerti smertė smertis
instrumentál smertėm smertėms smertėms
lokál smertie smertīs smertīs
vokativ smertėi smertė smertis

význam

[editovat]
  1. smrt