smlouvička
čeština
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [ˈsmlɔʊ̯vɪt͡ʃka]
dělení
[editovat]- smlou-vič-ka
etymologie
[editovat]Odvozeno od substantiva smlouva příponou -ička.
podstatné jméno
[editovat]- rod ženský
skloňování
[editovat]| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | smlouvička | smlouvičky |
| genitiv | smlouvičky | smlouviček |
| dativ | smlouvičce | smlouvičkám |
| akuzativ | smlouvičku | smlouvičky |
| vokativ | smlouvičko | smlouvičky |
| lokál | smlouvičce | smlouvičkách |
| instrumentál | smlouvičkou | smlouvičkami |
význam
[editovat]- (expresivně, zdrobněle) smlouva
- „Dobrý, dobrý“, řekl ředitel a šel nabídnout Fíkovi výhodnou smlouvu: „Tady je, prosím, malá záloha - a tady šikovná smlouvička...“[1]
synonyma
[editovat]poznámky
[editovat]- ↑ Rudolf Čechura: Zmoudření Maxipsa Fíka in Maxipes Fík, 1975