sonnen

němčina

výslovnost

• IPA: [ˈzɔnən]

sloveso

• zvratné
• slabé
• pomocné sloveso standardně haben

časování
infinitiv		sonnen
příčestí prézens		sonnend
příčestí minulé		gesonnt
indikativ		1. osoba	2. osoba	3. osoba
prézens	singulár	ich sonne mich	du sonnst dich	er, sie, es sonnt sich
	plurál	wir sonnen uns	ihr sonnt euch	sie sonnen sich
préteritum	Singular	ich sonnte mich	du sonntest dich	er, sie, es sonnte sich
	plurál	wir sonnten uns	ihr sonntet euch	sie sonnten sich
imperativ
singulár		-	sonne dich !	-
plurál		-	sonnt euch !	sonnen Sie sich !
konjunktiv I
prézens	singulár	ich sonne mich	du sonnest dich	er, sie, es sonne sich
	plurál	wir sonnen uns	ihr sonnet euch	sie sonnen sich
konjunktiv II
préteritum	Singular	ich sonnte mich	du sonntest dich	er, sie, es sonnte sich
	Plural	wir sonnten uns	ihr sonntet euch	sie sonnten sich

význam

1. slunit se, opalovat se
2. (oblastně) dát na slunce (peřiny ap.)
3. vyhřívat se na výsluní, užívat si čeho (úspěchu, štěstí ap.)

související

• Sonne