sonorní

čeština

výslovnost

• IPA: [sɔnɔrɲiː]

dělení

• so-nor-ní

přídavné jméno

• měkké

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	sonorní	sonorní	sonorní	sonorní	sonorní	sonorní	sonorní	sonorní
genitiv	sonorního	sonorního	sonorní	sonorního	sonorních	sonorních	sonorních	sonorních
dativ	sonornímu	sonornímu	sonorní	sonornímu	sonorním	sonorním	sonorním	sonorním
akuzativ	sonorního	sonorní	sonorní	sonorní	sonorní	sonorní	sonorní	sonorní
vokativ	sonorní	sonorní	sonorní	sonorní	sonorní	sonorní	sonorní	sonorní
lokál	sonorním	sonorním	sonorní	sonorním	sonorních	sonorních	sonorních	sonorních
instrumentál	sonorním	sonorním	sonorní	sonorním	sonorními	sonorními	sonorními	sonorními

stupňování

stupeň	tvar
pozitiv	sonorní
komparativ	sonornější
superlativ	nejsonornější

význam

1. (knižně) zvučný, jasně znějící
   • „Teprv jsou tu dva,“ zahučel vtom sonorní tenorbaryton ve vikyři.