spoponderit

latina

výslovnost

• IPA: [spɔˈpɔn.dɛ.rit]

sloveso

• ambitranzitivní
• 2.konjugace

význam

1. třetí osoba jednotného čísla konjunktivu perfekta rodu činného slovesa spondēre — že slíbil
2. třetí osoba jednotného čísla indikativu času předbudoucího rodu činného slovesa spondēre — až bude mít slíbeno

synonyma

1. pollicitus sit
2. pollicita erit

související

• spopondisset
• spondēbit
• spopondit
• spondet
• spondeat
• spondebitur
• spoponderat