spustíc

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [spʊsciːt͡s]

dělení[editovat]

  • spu-s-tíc

sloveso[editovat]

význam[editovat]

  1. (archaicky) přechodník přítomný jednotného čísla ženského a středního rodu slovesa spustit
    • Jak dlouho bylo průvod vidět, tak dlouho smutný zrak její ho provázel, až pak záclonu spustíc a hluboce si vzdechnouc, [kněžna] zašeptala: „Šťastná to žena!“[1]

související[editovat]

poznámky[editovat]

  1. NĚMCOVÁ, Božena. Babička. 7. vyd. Praha : Česká grafická unie, 1924. Kapitola XVIII, s. 226–241.