stádce
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
čeština
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [staːtt͡sɛ]
dělení
[editovat]- stád-ce
podstatné jméno
[editovat]- rod střední
skloňování
[editovat]pád \ číslo | jednotné | množné |
---|---|---|
nominativ | stádce | stádce |
genitiv | stádce | stádcí |
dativ | stádci | stádcím |
akuzativ | stádce | stádce |
vokativ | stádce | stádce |
lokál | stádci | stádcích |
instrumentál | stádcem | stádci |
význam
[editovat]- (zastarale, knižně) malé stádo[1]
- Obrátil tedy [Komenský] více zřetel k svěřenému sobě stádci a vydal několik spisů k dobrému své církve, jmenovitě Kšaft umírající matky jednoty bratrské.[2]
poznámky
[editovat]- ↑ Příruční slovník jazyka českého a kartotéka novočeského lexikálního archivu. Ústav pro jazyk český, 1935-1957, [cit. 2015-07-30]. Heslo stádce.
- ↑ MALÝ, Jakub. Vlastenský slovník historický. Praha : Rohlíček & Sievers, 1877. Heslo „Komenský“, s. 361.