stárnoucí

čeština

výslovnost

• IPA: [staːrnɔʊ̯t͡siː]

dělení

• stár-nou-cí

přídavné jméno

• měkké

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	stárnoucí	stárnoucí	stárnoucí	stárnoucí	stárnoucí	stárnoucí	stárnoucí	stárnoucí
genitiv	stárnoucího	stárnoucího	stárnoucí	stárnoucího	stárnoucích	stárnoucích	stárnoucích	stárnoucích
dativ	stárnoucímu	stárnoucímu	stárnoucí	stárnoucímu	stárnoucím	stárnoucím	stárnoucím	stárnoucím
akuzativ	stárnoucího	stárnoucí	stárnoucí	stárnoucí	stárnoucí	stárnoucí	stárnoucí	stárnoucí
vokativ	stárnoucí	stárnoucí	stárnoucí	stárnoucí	stárnoucí	stárnoucí	stárnoucí	stárnoucí
lokál	stárnoucím	stárnoucím	stárnoucí	stárnoucím	stárnoucích	stárnoucích	stárnoucích	stárnoucích
instrumentál	stárnoucím	stárnoucím	stárnoucí	stárnoucím	stárnoucími	stárnoucími	stárnoucími	stárnoucími

význam

1. který stárne
   • Tím se ocitli v limbu obývaném trockisty, revolučními syndikalisty a stárnoucími surrealisty, kteří se snažili udržet si tak či onak radikální stanovisko slučitelné s opozicí vůči komunismu.

antonyma

1. mládnoucí

související

• nestárnoucí
• stárnutí
• zestárlý