stíneček

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [sciːnɛt͡ʃɛk]

dělení[editovat]

  • stí-ne-ček

podstatné jméno[editovat]

  • rod mužský neživotný

skloňování[editovat]

pád \ číslo jednotné množné
nominativ stíneček stínečky
genitiv stínečku stínečků
dativ stínečku stínečkům
akuzativ stíneček stínečky
vokativ stínečku stínečky
lokál stínečku stínečcích / stínečkách
instrumentál stínečkem stínečky

význam[editovat]

  1. (zdrobněle) stín
    • Byl z těch lidí, co jsou tak odvážní, že nikdy neprojeví ani stíneček strachu.[1]

poznámky[editovat]

  1. ŠKVORECKÝ, Josef. Zbabělci. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2002. ISBN 80-7106-282-0. S. 114-115.