stůj

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈstuːj]

sloveso

• nedokonavé
• intranzitivní

význam

1. druhá osoba čísla jednotného imperativu času přítomného slovesa stát
   • Stůj nám, Vyšehrade, oltáři ty šedý, planoucí nám věčným, drahým proroctvím!
   • Hospodine, pospěš zachrániti mne, sílo má, mé žití, naděj’, při mně stůj!