staroba

čeština

výslovnost

• IPA: [starɔba]

dělení

• sta-ro-ba

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	staroba	staroby
genitiv	staroby	starob
dativ	starobě	starobám
akuzativ	starobu	staroby
vokativ	starobo	staroby
lokál	starobě	starobách
instrumentál	starobou	starobami

význam

1. stáří, vysoký počet let
   • Hříchy mládí jsou pojištěním spokojeného stáří, neboť umožňují, aby staroba vzpomínala.

související

• starobní

hornolužická srbština

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

Substantivum	singulár	duál	plurál
nominativ	staroba	starobje	staroby
genitiv	staroby	starobow	starobow
dativ	starobje	starobomaj	starobam
akuzativ	starobu	starobje	staroby
vokativ	staroba	starobje	staroby
lokál	starobje	starobomaj	starobach
instrumentál	starobu	starobomaj	starobami

význam

1. staroba, stáří
   • A hlej, Hilžbjeta twoja ćeta, tež wona je syna podjała we swojej starobje; – A hle, Alžběta, tvoje teta, i ona počala syna ve svém stáří;

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2021-01-28]. Heslo staroba.