storuký

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [stɔrʊkiː]

dělení[editovat]

  • sto-ru-ký

přídavné jméno[editovat]

  • tvrdé

skloňování[editovat]

Číslo singulár plurál
Rod mužský
životný
mužský
neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský
neživotný
ženský střední
nominativ storuký storuký storuká storuké storukí storuké storuké storuká
genitiv storukého storukého storuké storukého storukých storukých storukých storukých
dativ storukému storukému storuké storukému storukým storukým storukým storukým
akuzativ storukého storuký storukou storuké storuké storuké storuké storuká
vokativ storuký storuký storuká storuké storukí storuké storuké storuká
lokál storukém storukém storuké storukém storukých storukých storukých storukých
instrumentál storukým storukým storukou storukým storukými storukými storukými storukými

význam[editovat]

  1. mající sto rukou
    • (...) na velký Olymp byl od tebe storuký pozván Brareós, jak bozi jej zvou, však lidmi je všemi Aigaión nazýván jménem a sílu má větší než otec (...)[1]

poznámky[editovat]

  1. HOMÉROS. Ílias. Překlad Otmar Vaňorný. 12. vyd. Praha : Rezek, 2007. Zpěv I., verše 402-404. ISBN 80-86027-25-2. S. 41-42.