strýcův

čeština

výslovnost

• IPA: [striːt͡suːf]

dělení

• strý-cův

etymologie

Odvozeno od podstatného jména strýc příponou -ův.

přídavné jméno

• přivlastňovací

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	strýcův	strýcův	strýcova	strýcovo	strýcovi	strýcovy	strýcovy	strýcova
genitiv	strýcova	strýcova	strýcovy	strýcova	strýcových	strýcových	strýcových	strýcových
dativ	strýcovu	strýcovu	strýcově	strýcovu	strýcovým	strýcovým	strýcovým	strýcovým
akuzativ	strýcova	strýcův	strýcovu	strýcovo	strýcovy	strýcovy	strýcovy	strýcova
vokativ	strýcův	strýcův	strýcova	strýcovo	strýcovi	strýcovy	strýcovy	strýcova
lokál	strýcově / strýcovu	strýcově / strýcovu	strýcově	strýcově / strýcovu	strýcových	strýcových	strýcových	strýcových
instrumentál	strýcovým	strýcovým	strýcovou	strýcovým	strýcovými	strýcovými	strýcovými	strýcovými

význam

1. patřící strýcovi
   • Zůstal tu jen strýcův kufr.
   • Domek strýcův byl přízemní se šindelovou střechou a dřevěnými lomenicemi a měl do ulice jen dvě okna po levé straně vchodu,..