stupere
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
latina
[editovat]varianty
[editovat]- STVPERE, stupēre
sloveso
[editovat]- 2. konjugace (e-kmeny)
- intranzitivní
časování
[editovat]| Čas | Osoba | Aktivum | Pasivum |
|---|---|---|---|
| Infinitiv | – | stupēre | |
| Prézens sg. | 1. | stupēō | |
| 2. | stupēs | ||
| 3. | stupet | stupētur | |
| Prézens pl. | 1. | stupēmus | |
| 2. | stupētis | ||
| 3. | stupent | ||
| Imperativ sg. | 2. | stupē! | – |
| Imperativ pl.. | 2. | stupēte! | – |
| Imperfektum sg. | 1. | stupēbam | |
| 2. | stupēbās | ||
| 3. | stupēbat | stupēbātur | |
| Imperfektum pl. | 1. | stupēbāmus | |
| 2. | stupēbātis | ||
| 3. | stupēbant | ||
| Futurum sg. (první) | 1. | stupēbō | |
| 2. | stupēbis | ||
| 3. | stupēbit | stupēbitur | |
| Futurum pl. (první) | 1. | stupēbimus | |
| 2. | stupēbitis | ||
| 3. | stupēbunt | ||
| Konjunktiv imperfekta sg. | 1. | stupērem | |
| 2. | stupērēs | ||
| 3. | stupēret | stupērētur | |
| Konjunktiv imperfekta pl. | 1. | stupērēmus | |
| 2. | stupērētis | ||
| 3. | stupērent | ||
| Konjunktiv prézenta sg. | 1. | stupeam | |
| 2. | stupeās | ||
| 3. | stupeat | stupeātur | |
| Konjunktiv prézenta pl. | 1. | stupeāmus | |
| 2. | stupeātis | ||
| 3. | stupeant |
význam
[editovat]- ustrnout, (z)koprnět, tumpachovět, žasnout, zírat
- Mors stupēbit et nātūra, cum rēsurget creātūra, Jūdicantī responsūra – Zkoprní smrt i příroda, až znovupovstane tvorstvo, které se bude odpovídat Soudícímu[1]
související
[editovat]poznámky
[editovat]- ↑ středověký hymnus Diēs īrae, diēs illa