tajemníkův

čeština

výslovnost

• IPA: [tajɛmɲiːkuːf]

dělení

• ta-jem-ní-kův

etymologie

Odvozeno od podstatného jména tajemník příponou -ův.

přídavné jméno

• přivlastňovací

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	tajemníkův	tajemníkův	tajemníkova	tajemníkovo	tajemníkovi	tajemníkovy	tajemníkovy	tajemníkova
genitiv	tajemníkova	tajemníkova	tajemníkovy	tajemníkova	tajemníkových	tajemníkových	tajemníkových	tajemníkových
dativ	tajemníkovu	tajemníkovu	tajemníkově	tajemníkovu	tajemníkovým	tajemníkovým	tajemníkovým	tajemníkovým
akuzativ	tajemníkova	tajemníkův	tajemníkovu	tajemníkovo	tajemníkovy	tajemníkovy	tajemníkovy	tajemníkova
vokativ	tajemníkův	tajemníkův	tajemníkova	tajemníkovo	tajemníkovi	tajemníkovy	tajemníkovy	tajemníkova
lokál	tajemníkově / tajemníkovu	tajemníkově / tajemníkovu	tajemníkově	tajemníkově / tajemníkovu	tajemníkových	tajemníkových	tajemníkových	tajemníkových
instrumentál	tajemníkovým	tajemníkovým	tajemníkovou	tajemníkovým	tajemníkovými	tajemníkovými	tajemníkovými	tajemníkovými

význam

1. náležící tajemníkovi