takřečený

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština

[editovat]

výslovnost

[editovat]
  • IPA: [tagr̝ɛt͡ʃɛniː]

dělení

[editovat]
  • tak-ře-če-ný

etymologie

[editovat]

Ustrnutím spojení tak řečený.

přídavné jméno

[editovat]
  • tvrdé
  • nestupňovatelné

skloňování

[editovat]
číslo jednotné množné
pád \ rod mužský
životný
mužský
neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský
neživotný
ženský střední
nominativ takřečený takřečený takřečená takřečené takřečení takřečené takřečené takřečená
genitiv takřečeného takřečeného takřečené takřečeného takřečených takřečených takřečených takřečených
dativ takřečenému takřečenému takřečené takřečenému takřečeným takřečeným takřečeným takřečeným
akuzativ takřečeného takřečený takřečenou takřečené takřečené takřečené takřečené takřečená
vokativ takřečený takřečený takřečená takřečené takřečení takřečené takřečené takřečená
lokál takřečeném takřečeném takřečené takřečeném takřečených takřečených takřečených takřečených
instrumentál takřečeným takřečeným takřečenou takřečeným takřečenými takřečenými takřečenými takřečenými

význam

[editovat]
  1. (zastarale) takzvaný
    • Nejhroznější mor, o kterémž z veškeré středověkosti došla nás památka, takřečené černé mření, přivezeno byvši janovskými koráby z krajin východních, s úžasnou rychlostí a silou rozneslo se toho léta zvláště po Itálii, Francii, Anglii a Němcích.[1]

poznámky

[editovat]
  1. PALACKÝ, František. Dějiny národu českého. Svazek II. Praha : Odeon, 1968. Kapitola Král Karel před korunováním na císařství, s. 315–346.