tortura
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
čeština[editovat]
výslovnost[editovat]
- IPA: [ˈtɔrtuːra]
dělení[editovat]
- tor-tu-ra
etymologie[editovat]
Z latinského torquere — „kroutit; mučit“[1]
podstatné jméno[editovat]
- rod ženský
skloňování[editovat]
| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | tortura | tortury |
| genitiv | tortury | tortur |
| dativ | tortuře | torturám |
| akuzativ | torturu | tortury |
| vokativ | torturo | tortury |
| lokál | tortuře | torturách |
| instrumentál | torturou | torturami |
význam[editovat]
- mučení, praktické uplatnění středověkého konceptu práva útrpného
- Historicky vyvinulo se recepcí práva římsko-kanonického v t. zv. processu inkvisičním, jenž zvláště v Němcích vyvíjel se na pevném základě hrdelního řádu Karla V. z r. 1536 a zvrhl se zvláště obecným užíváním tortury v nástroj libovůle absolutní moci státní.[2]
související[editovat]
francouzština[editovat]
výslovnost[editovat]
- IPA: [tɔʁ.ty.ʁa]
sloveso[editovat]
význam[editovat]
- passé simple 3. osoby jednotného čísla slovesa torturer
latina[editovat]
podstatné jméno[editovat]
- rod ženský (femininum)
- 1. deklinace (ā-kmeny)
skloňování[editovat]
| Substantivum | singulár | plurál |
|---|---|---|
| nominativ | tortūra | tortūrae |
| genitiv | tortūrae | tortūrārum |
| dativ | tortūrae | tortūrīs |
| akuzativ | tortūram | tortūrās |
| vokativ | tortūra | tortūrae |
| ablativ | tortūrā | tortūrīs |
význam[editovat]
související[editovat]
poznámky[editovat]
- ↑ Tortura. In Ottův slovník naučný. Praha : J. Otto, 1906. s:Ottův slovník naučný/Tortura Díl 25, s. 599.
- ↑ František Storch: Obžalovací zřízení
externí odkazy[editovat]
Článek Tortura ve Wikipedii
