trojúhelníkovitý

čeština

výslovnost

• IPA: [trɔjuːɦɛlɲiːkɔvɪtiː]

dělení

• troj-úhel-ní-ko-vi-tý

přídavné jméno

• tvrdé

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	trojúhelníkovitý	trojúhelníkovitý	trojúhelníkovitá	trojúhelníkovité	trojúhelníkovití	trojúhelníkovité	trojúhelníkovité	trojúhelníkovitá
genitiv	trojúhelníkovitého	trojúhelníkovitého	trojúhelníkovité	trojúhelníkovitého	trojúhelníkovitých	trojúhelníkovitých	trojúhelníkovitých	trojúhelníkovitých
dativ	trojúhelníkovitému	trojúhelníkovitému	trojúhelníkovité	trojúhelníkovitému	trojúhelníkovitým	trojúhelníkovitým	trojúhelníkovitým	trojúhelníkovitým
akuzativ	trojúhelníkovitého	trojúhelníkovitý	trojúhelníkovitou	trojúhelníkovité	trojúhelníkovité	trojúhelníkovité	trojúhelníkovité	trojúhelníkovitá
vokativ	trojúhelníkovitý	trojúhelníkovitý	trojúhelníkovitá	trojúhelníkovité	trojúhelníkovití	trojúhelníkovité	trojúhelníkovité	trojúhelníkovitá
lokál	trojúhelníkovitém	trojúhelníkovitém	trojúhelníkovité	trojúhelníkovitém	trojúhelníkovitých	trojúhelníkovitých	trojúhelníkovitých	trojúhelníkovitých
instrumentál	trojúhelníkovitým	trojúhelníkovitým	trojúhelníkovitou	trojúhelníkovitým	trojúhelníkovitými	trojúhelníkovitými	trojúhelníkovitými	trojúhelníkovitými

stupňování

stupeň	tvar
pozitiv	trojúhelníkovitý
komparativ	trojúhelníkovitější
superlativ	nejtrojúhelníkovitější

význam

1. mající přibližně trojúhelníkový tvar, podobný trojúhelníku

překlady

1. ve tvaru trojúhelníku

   • angličtina: trianguloid
   • francouzština: triangulaire
   • němčina: dreieckig

související

• trojúhelníkový