tromocrata

latina

výslovnost

• IPA: [trɔmɔkrata]

etymologie

Z řeckého τρομοκράτης složeného v novověku ze starořeckých základů τρόμος — chvění, hrůza, děs a kořene slovesa κρατεῖν - vládnout, držet, ovládat.

podstatné jméno

• rod mužský (maskulinum)
• rod ženský (femininum)
• 1. deklinace (ā-kmeny)

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	tromocrata	tromocratae
genitiv	tromocratae	tromocratārum
dativ	tromocratae	tromocratīs
akuzativ	tromocratam	tromocratās
vokativ	tromocrata	tromocratae
ablativ	tromocratā	tromocratīs

význam

1. terorista, teroristka
   • Alibi aliter arma ignivoma crēpitāverunt; trēs voluntārii suī interemptōrēs zonīs displosīs aliōs occidērunt; quārtus ictus est eōdem exitū; VII tromocratae periērunt, octāvus effūgit. – Porůznu se střílelo ze samopalů; tři sebevražední atentátníci pozabíjeli výbušninovými pásy další lidi ; čtvrtý zahynul při témže; sedm teroristů zahynulo, osmý uprchl.

související

• tromocratia
• tromocraticus