Přes staroslověnštinu z předpokládaného praslovanského *ǫglь, které vzdáleně souvisí s naším oheň nebo např. s latinským ignis či sanskrtským अग्नि. Srovnej zejména polské węgiel, ruské уголь či srbskochorvatské у̏гаљ.
Promluvím, an jsem popel, k tobě Bohu nejvyššímu, hnis, bláto, země trupel, což řekneš mně nejnižšímu? Co jsem já? Co Bože ty?[2]
Já jsem, abych se ssoužil, jednom neřest, bída mnohá. Já jsem prach, truple hlíny ten rod můj, to pokolení, odtud prvorozený, odtud jsme lidé smrtedlní.[3]
