trybýč
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
čeština
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [tr̩ɪbiːt͡ʃ]
dělení
[editovat]- try-býč
podstatné jméno
[editovat]- rod mužský neživotný
skloňování
[editovat]| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | trybýč | trybýče |
| genitiv | trybýče | trybýčů |
| dativ | trybýči | trybýčům |
| akuzativ | trybýč | trybýče |
| vokativ | trybýči | trybýče |
| lokál | trybýči | trybýčích |
| instrumentál | trybýčem | trybýči |
význam
[editovat]- (archaicky) karabáč
- A opravdu rváči, jako voláno, poslouchali. Jednou ten tím strčil, až k mříži pochopy vzal, podruhé zase onen poražen na zem, až nohami vysoko bleskl. Ale pro švandu vzchopili se zase, aby za chvilku zas jako drva po zemi se kutáleli. Naposled přišel někdo třetí s „trybýčem“ a důtkami vyhnal z areny oba.[1]
poznámky
[editovat]- ↑ Zikmund Winter: V šermířské škole