tucet
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
čeština[editovat]
výslovnost[editovat]
- IPA: [tʊt͡sɛt]
dělení[editovat]
- tu-cet
etymologie[editovat]
Slovo pochází z latinského duodecim, dvanáct. Do češtiny se dostalo přes francouzštinu (douze, dvanáct > dozeine, dnes douzaine) a následně němčinu (Totzan, Totzen, Tutzend, Tutzet, dnes Dutzend).[1]
podstatné jméno[editovat]
- rod mužský neživotný
skloňování[editovat]
| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | tucet | tucty |
| genitiv | tuctu | tuctů |
| dativ | tuctu | tuctům |
| akuzativ | tucet | tucty |
| vokativ | tucte | tucty |
| lokál | tuctu | tuctech |
| instrumentál | tuctem | tucty |
význam[editovat]
překlady[editovat]
- —
synonyma[editovat]
související[editovat]
poznámky[editovat]
- Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2014-10-03]. Heslo tucet.
- ↑ S., J.. Tucet. Naše řeč, 1923, roč. 7, čís. 3, s. 96. Dostupné online. ISSN 0027-8203.
externí odkazy[editovat]
Článek Tucet ve Wikipedii
