tuhaflık

turečtina

výslovnost

• IPA: [tuhafɫɯk]

etymologie

Odvozeno z adjektiva tuhaf, které přes osmanskou turečtinu z arabského تُحْفة — cennost, poklad, drahocennost. Srovnej např. hindické तोहफ़ा nebo bengálské তোফা.

podstatné jméno

• abstraktum

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	tuhaflık	tuhaflıklar
akuzativ	tuhaflığı	tuhaflıkları
dativ	tuhaflıka	tuhaflıklara
lokál	tuhaflıkta	tuhaflıklarda
ablativ	tuhaflıktan	tuhaflıklardan
genitiv	tuhaflığın	tuhaflıkların

význam

1. svéráz, osobitost, svéráznost
2. podivnost
   • Kafamda bir tuhaflık. – V mé mysli je jakási podivnost./Mám v hlavě jistou prapodivnost.

související

• tuhaf