tuhnoucí

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈtʊɦnɔʊ̯t͡siː]

dělení

• tuh-nou-cí

přídavné jméno

• měkké

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	tuhnoucí	tuhnoucí	tuhnoucí	tuhnoucí	tuhnoucí	tuhnoucí	tuhnoucí	tuhnoucí
genitiv	tuhnoucího	tuhnoucího	tuhnoucí	tuhnoucího	tuhnoucích	tuhnoucích	tuhnoucích	tuhnoucích
dativ	tuhnoucímu	tuhnoucímu	tuhnoucí	tuhnoucímu	tuhnoucím	tuhnoucím	tuhnoucím	tuhnoucím
akuzativ	tuhnoucího	tuhnoucí	tuhnoucí	tuhnoucí	tuhnoucí	tuhnoucí	tuhnoucí	tuhnoucí
vokativ	tuhnoucí	tuhnoucí	tuhnoucí	tuhnoucí	tuhnoucí	tuhnoucí	tuhnoucí	tuhnoucí
lokál	tuhnoucím	tuhnoucím	tuhnoucí	tuhnoucím	tuhnoucích	tuhnoucích	tuhnoucích	tuhnoucích
instrumentál	tuhnoucím	tuhnoucím	tuhnoucí	tuhnoucím	tuhnoucími	tuhnoucími	tuhnoucími	tuhnoucími

význam

1. který tuhne
   • _

související

• tuhnutí
• ztuhlý
• tuhnouce, tuhnouc, tuhna