tvůrcův

čeština

výslovnost

• IPA: [tvuːrtsuːf]

dělení

• tvůr-cův

etymologie

Odvozeno od podstatného jména tvůrce příponou -ův.

přídavné jméno

• přivlastňovací

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	tvůrcův	tvůrcův	tvůrcova	tvůrcovo	tvůrcovi	tvůrcovy	tvůrcovy	tvůrcova
genitiv	tvůrcova	tvůrcova	tvůrcovy	tvůrcova	tvůrcových	tvůrcových	tvůrcových	tvůrcových
dativ	tvůrcovu	tvůrcovu	tvůrcově	tvůrcovu	tvůrcovým	tvůrcovým	tvůrcovým	tvůrcovým
akuzativ	tvůrcova	tvůrcův	tvůrcovu	tvůrcovo	tvůrcovy	tvůrcovy	tvůrcovy	tvůrcova
vokativ	tvůrcův	tvůrcův	tvůrcova	tvůrcovo	tvůrcovi	tvůrcovy	tvůrcovy	tvůrcova
lokál	tvůrcově / tvůrcovu	tvůrcově / tvůrcovu	tvůrcově	tvůrcově / tvůrcovu	tvůrcových	tvůrcových	tvůrcových	tvůrcových
instrumentál	tvůrcovým	tvůrcovým	tvůrcovou	tvůrcovým	tvůrcovými	tvůrcovými	tvůrcovými	tvůrcovými

význam

1. náležící tvůrci
   • Netuším, jaký byl tvůrcův záměr.