ucouvnuv

čeština

výslovnost

• IPA: [ʊt͡sɔʊ̯vnʊf]

dělení

• ucouv-nuv

sloveso

význam

1. přechodník minulý jednotného čísla mužského rodu slovesa ucouvnout
   • Král Bela zvolil si přejíti se svými, i udělal mu Otakar místo k tomu, ucouvnuv s vojskem svým nazpátek, při čemž se rozdělili zástupové jeho daleko jeden od druhého.

související

• ucouvnuvši
• ucouvnuvše