ulička

čeština

výslovnost

• IPA: [ʊlɪt͡ʃka]

dělení

• ulič-ka

etymologie

Substantivum ulice zdrobnělé pomocí přípony -ička.

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	ulička	uličky
genitiv	uličky	uliček
dativ	uličce	uličkám
akuzativ	uličku	uličky
vokativ	uličko	uličky
lokál	uličce	uličkách
instrumentál	uličkou	uličkami

význam

1. (zdrobněle) ulice
   • Původně se chtěli vydat přímo do Parthenonu, ale když se proplétali aténskými uličkami, Vandinu pozornost upoutaly místní krámky.
2. volné místo mezi řadami sedadel

překlady

1. malá ulice

   • francouzština: ruelle ž
   • hornolužická srbština: wulica ž
   • italština: vicolo m
   • němčina: Gasse ž
   • polština: uliczka ž
   • slovenština: ulička ž
   • španělština: callejón m
2. chodbička

   • angličtina: aisle
   • francouzština: couloir m
   • němčina: Gang m

synonyma

1. —
2. chodbička

související

• uličník

slovní spojení

• česká ulička
• slepá ulička

poznámky

• Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, [cit. 2014-09-02]. Heslo ulička.