ultimus

latina

etymologie

Superlativ od ulter — „zadní“, jehož kořen je, obdobně jako předpona ultra-, odvozen od protoindoevropského kořene *ol-tero-, příponové varianty od *al- — „za“; srovnej též alias.

přídavné jméno

• 1. a 2. deklinace

skloňování

Číslo	singulár			plurál
Rod	mužský	ženský	střední	mužský	ženský	střední
nominativ	ultimus	ultima	ultimum	ultimī	ultimae	ultima
genitiv	ultimī	ultimae	ultimī	ultimōrum	ultimārum	ultimōrum
dativ	ultimō	ultimae	ultimō	ultimīs	ultimīs	ultimīs
akuzativ	ultimum	ultimam	ultimum	ultimōs	ultimās	ultima
vokativ	ultime	ultima	ultimum	ultimī	ultimae	ultima
ablativ	ultimō	ultimā	ultimō	ultimīs	ultimīs	ultimīs

význam

1. poslední

antonyma

1. primus