urina

Z Wikislovníku
Přejít na: navigace, hledání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [ʊrɪna]

dělení[editovat]

  • uri-na

etymologie[editovat]

Převzato z latiny.

podstatné jméno[editovat]

  • rod ženský

skloňování[editovat]

Substantivum singulár plurál
nominativ urina uriny
genitiv uriny urin
dativ urině urinám
akuzativ urinu uriny
vokativ urino uriny
lokál urině urinách
instrumentál urinou urinami

význam[editovat]

  1. moč[1]
    • Masáž těla urinou, zejména odpařenou, nabíjí tělo energií, aktivuje fermentativní procesy, důsledkem čehož je ozdravení a omlazení organismu.[2]

související[editovat]

esperanto[editovat]

přídavné jméno[editovat]

skloňování[editovat]

Adjektivum singulár plurál
nominativ urina urinaj
akuzativ urinan urinajn

význam[editovat]

  1. močový

související[editovat]

latina[editovat]

podstatné jméno[editovat]

  • rod ženský

skloňování[editovat]

Substantivum singulár plurál
nominativ ūrīna ūrīnae
genitiv ūrīnae ūrīnārum
dativ ūrīnae ūrīnīs
akuzativ ūrīnam ūrīnās
vokativ ūrīna ūrīnae
ablativ ūrīnā ūrīnīs

význam[editovat]

  1. moč

poznámky[editovat]

  1. Všeobecná encyklopedie v osmi svazcích. Svazek 8. Praha : Diderot, 1999. ISBN 80-902555-2-3. Heslo „urina“, s. 200.
  2. PARTYKOVÁ, Vilma. Urinoterapie a nemoci. Praha : Impuls, 2002. ISBN 80-238-8002-0. S. 61.