uronit

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [ʊrɔɲɪt]

dělení[editovat]

  • uro-nit

etymologie[editovat]

Z praslovanského *roniti, které souvisí s německým rinnen („řinout se“) a starořeckým ῥαίνω („kropím“).[1]

sloveso[editovat]

  • tranzitivní
  • nedokonavé

časování[editovat]

Oznamovací způsob
Osoba Číslo jednotné Číslo množné
1. 2. 3. 1. 2. 3.
Přítomný čas uroním uroníš uroní uroníme uroníte uroní
Rozkazovací způsob
Osoba Číslo
jednotné
Číslo množné
2. 1. 2.
uroň uroňme uroňte
Příčestí
Rod Číslo jednotné Číslo množné
mužský životný
i neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský neživotný
a ženský
střední
Činné uronil uronila uronilo uronili uronily uronila
Trpné uroněn uroněna uroněno uroněni uroněny uroněna
Přechodníky
Rod Číslo jednotné Číslo množné
mužský ženský
střední
mužský
ženský
střední
Minulý uroniv uronivši uronivše

význam[editovat]

  1. nechat skápnout, stéci kapku
    • Elis uronila nejednu slzu a žádala, aby na ni také někdy psaníčkem vzpomněl.[2]
    • Indiáni, indiáni sem tam slzu uroní, pak se smějou bez přestání, ze všech nejvíc Huróni.[3]

překlady[editovat]

  1. nechat stéci

synonyma[editovat]

  1. odkápnout, prolít

související[editovat]

poznámky[editovat]

  1. REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „ronit“, s. 544.
  2. Alois Jirásek: Filosofská historie
  3. Zdeněk Svěrák: Vánoce

Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, 2007-09-17, [cit. 2013-09-15]. Heslo uronit.