ustrnout se

čeština

výslovnost

• IPA: [ʊstr̩nɔʊ̯t sɛ]

sloveso

• dokonavé
• zvratné

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
budoucí čas	ustrnu se	ustrneš se	ustrne se	ustrneme se	ustrnete se	ustrnou se

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	ustrň se	ustrňme se	ustrňte se

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	ustrnul se	ustrnula se	ustrnulo se	ustrnuli se	ustrnuly se	ustrnula se

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
minulý	ustrnuv se	ustrnuvši se	ustrnuvše se

význam

1. (knižně) (ustrnout se + nad instrumentál) smilovat se, slitovat se
   • I bylo mu tak krásné a mladé panny líto, ustrnul se nad jejím životem a spořádav se s citelnými muži, vzal ji na koráb a odjel.

související

1. ustrnout