Přeskočit na obsah

ustupujíc

Z Wikislovníku

čeština

[editovat]

výslovnost

[editovat]
  • IPA: [ʊstʊpʊjiːt͡s]

dělení

[editovat]
  • ustu-pu-jíc

sloveso

[editovat]

význam

[editovat]
  1. přechodník přítomný jednotného čísla ženského a středního rodu slovesa ustupovat
    • Vojsko české, ustupujíc před císařskými od Plzně, zastavilo se na Bílé Hoře u Prahy, kdež učinilo zákopy, očekávajíc nepřítele v pevném postavení.[1]

související

[editovat]

poznámky

[editovat]
  1. MALÝ, Jakub. Vlastenský slovník historický. Praha : Rohlíček & Sievers, 1877. Heslo „Bělohorská bitva“, s. 22.