válčiv
čeština
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [vaːlt͡ʃɪf]
dělení
[editovat]- vál-čiv
sloveso
[editovat]význam
[editovat]- (archaicky) přechodník minulý jednotného čísla mužského rodu slovesa válčit
- Roku 1112 [hrabě Viprecht Grojský] válčiv sám s knížaty saskými proti císaři, poražen jest, jat a ke smrti odsouzen; (…)[1]
související
[editovat]poznámky
[editovat]- ↑ PALACKÝ, František. Dějiny národu českého. Svazek I. Praha : Odeon, 1968. Kapitola Půtky o trůn mezi syny a synovci Vratislavovými, s. 247–279.