výdobytek

čeština

výslovnost

• IPA: [vi:dɔbɪtɛk]

dělení

• vý-do-by-tek

etymologie

Ze slovesa vydobýt.

podstatné jméno

• rod mužský neživotný

význam

1. (knižně, v publicistice) vymoženost, výsledek (vývoje, práce)
   • Vysvětlil, že tento typ rakety nemůže letět bez hlavice, „a tak tam někdo namontoval takový výdobytek ruské techniky“.
   • Podst. jméno výdobytek se vyskytuje v češtině častěji teprve po druhé světové válce.

synonyma

1. vymoženost