vīrs

lotyština

výslovnost

• IPA: [viːrs]
•  vīrs^{? • info}

dělení

• vīrs

etymologie

Z indoevropského kořene *wih₁rós, přes protobaltické *wīras

podstatné jméno

• rod mužský

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	vīrs	vīri
genitiv	vīra	vīru
dativ	vīram	vīriem
akuzativ	vīru	vīrus
instrumentál	vīru	vīriem
lokál	vīrā	vīros
vokativ	vīr	vīri

význam

1. muž osoba mužského pohlaví
2. muž manžel
3. (maník) vykonavatel nějaké profese

antonyma

1. sieviete
2. sieva

žemaitština

výslovnost

• IPA: [viːrs]
•  vīrs^{? • info}

dělení

• vīrs

podstatné jméno

• rod mužský

skloňování

Substantivum	singulár	duál	plurál
nominativ	vīrs	vīro	vīrā
genitiv	vīra	vīru	vīru
dativ	vīrou	vīrams	vīrams
akuzativ	vīra	vīro	vīrus
instrumentál	vīro	vīrās	vīrās
lokál	vīrė	vīrūs	vīrūs
vokativ	vīrė	vīro	vīrā

význam

1. muž osoba mužského pohlaví
2. muž manžel

antonyma

1. muotrėška
2. žmuona