vštěpuje

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈfʃcɛpʊjɛ]

dělení

• vště-pu-je

sloveso

• nedokonavé
• intranzitivní, reflexivní

význam

1. třetí osoba jednotného čísla oznamovacího způsobu minulého času slovesa vštěpovat
   • Součástí doktríny, kterou studentům Institut pro studium arabistiky a islámu v Jakartě vštěpuje, je podle ní například popravování homosexuálů, kamenování cizoložníků nebo sekání rukou zlodějům.
   • Tak jako Tomáš G. Masaryk učil Čechy, že jejich programem je humanismus, vštěpuje nám Babiš, že se nemáme stydět za svou lhostejnost. Masaryk věděl, že jeho teze se uchytí až za několik desítek let; ta Babišova je mnohem svůdnější, a snáze tak zapustí kořeny.
   • Změna je tvrdá, ze světa plného barev a emocí přecházejí do světa chladného a ponurého. V Indii byly hýčkanými dětmi, v imperiální Anglii jsou podrobeni procesu, v němž se jim velkými dávkami vštěpuje všechno anglické, aby zapomněli na to indické. Náhle se ocitají ve společnosti, která netoleruje, aby děti byly hlučné
2. přechodník přítomný rodu mužského jednotného slovesa vštěpovat
   • Vštěpuje začátečníkům osvědčená pravidla hereckého řemesla, jeho principy a zákonitosti, učí tento obor samostatné přípravě na herectví.

související

• nevštěpuje
• vštěpujíc
• vštěpujíce
• vštípí